Už od počátku byl život v Deriwii klidný, plný soucitu a lásky. Každý tu měl své místo, práci, přátele a rodinu, kteří ho milovali. Nikoho by ani nenapadlo dělat konflikty, když nepočítáme hádky na tržnici. Každá z ras, měla své území a své hlavní město, ve kterém všichni soužili. Když jste měli rádi někoho z jiné rasy, prostě jste dané město navštívili, bez jakýchkoliv problémů a podezírání, že je jdete špehovat. Nebyl ani tolik zájem o nový rozvoj, našlo se pár šílenců zabývajících se věcmi dosud nepoznanými, ale většina lidí je jenom přehlížela. Každý si hleděl svého. Někdo měl práci v kovářství, jiný byl zase rybář. Každý měl něco, co mu naprosto vyhovovalo. Malé lidské děti si hrály v přírodě, nosíc u sebe malé dýky, kdyby je ohrozilo nějaké zvíře. Každý z ras byl vychováván k boji, ale ne mezi nimi samotnými- Jenom kdyby je napadlo nějaké zvíře. Nemohli vědět, jak se jim tato schopnost bude hodit.
Vše se ale při nástupu války změnilo. Některá města byla vypálena, proto se rasy sjednotili ve dvou největších městech. Elision a Ziwar. Živobytí některých přítomných se možná ani nezměnilo, ale většinu tenhle obrat velice zasáhl. Kování zbraní a zvyšování schopností nabralo úplně jiného rozměru. Každý se snažil být co nejlépe připravený na boj, který mohl nastat každou chvíli. Život v městě se svým způsobem podobal panice, to ale časem ustalo a každý se snažil zachovat chladnou hlavu. Matky s dětmi byly odvedeny do bezpečných míst a muži i některé ženy se snažili vést život, jako kdyby válka nebyla. Vůdce ras se sjednotili a zachovali chladnou hlavu. Už nějakou dobu se probírají plány na všemožnou válku. Dokonce i v tomto dění mají vědci stále napilno. Vymýšlejí něco, co může otevřít průchod do jiného světa. Jsou i tací, kteří nedbají na vůdce rasy, nedbají na nebezpečenství skrývající se za jejich hranicemi a vydávají se na neutrální území, které je ohroženo z obou stran. Bude ale tento život plný zděšení z války pokračovat? Nebo jednou přijde čas, kdy vše bude zase normální?